O víkendu se jel NKZ v Roudnici. Vyjížděli jsme už ve čtvrtek, protože pro některé to byl letos první závod na kanále a chtěli jsme si ještě zatrénovat. Při příjezdu se na nás obloha mračila a dokonce trochu pršelo. Na tréninku jsme se však stejně namočili ještě víc. Po odzkoušení roudnického kanálu jsme jeli nakoupit a do Veltrus, kde jsme byli ubytování v buňkách. Aby nám nebyla zima, pustili jsme si elektrické topení. Nikdo ho však nevypnul a tak se přes noc z pánské buňky stala finská sauna.
V pátek se k nám na prvním tréninku přidali Veseláci a společně jsme se pak šli naobědvat do restaurace ve formě švédského stolu. Poslední trénink před závodem byl jako vždycky převážně vyhýbání se ostatním a čekání v řadě. I tak jsme si zajezdili, jak se dalo a jeli na ubytko, kde jsme si vychutnali jahody s cukrem. Vzhledem k předchozí noci a tomu, že bylo tepleji, jsme radši topení vůbec nepouštěli.
V sobotu ráno mě a Anežku čekalo překvapení, moje spolehlivá vesta šla totiž spolehlivě ke dnu a Anežčina loď byla na rozdíl od trati příliš lehká. Po chvilce vyptávání jsem si sehnal na půjčení a mohl se tak věnovat procházení a sledování trati. Anežka však takové štěstí neměla, protože se to dozvěděla až po první jízdě, kdy ji diskvalifikovali. Rychlá oprava kamenem připevněným Tesou však stačila. Přesazené branky nad proměnlivou vodou tvořili opravdu výzvu. V následujících jízdách se ukázalo, že voda ani rozhodčí chyby neodpouští a červené a žluté terčíky se zdvihaly jak na pouti. Na večeři jsme si pak dali vskutku závodní stravu: čínské nudlové polévky.
V neděli byla trať sice o něco jednodušší, ale stále se někteří točili jak vrtulky, aby stihli alespoň většinu branek. Stejně jako v sobotu svítilo slunko a bylo strašné vedro.
Co se týče výsledků, tak kajakářům se moc nedařilo, jen Michal skončil v první desítce. Naopak Gabča vyhrála na singlu, čímž si potvrdila místo v reprezentaci. Na kajaku pak skončila čtvrtá, což je pěkný výsledek, ale pro reprezentaci bude muset ještě bojovat. Další úspěch je Anežka, která každou jízdu dojela.
Autor: Ondra Bergmann
