Pro nás, co jsme tam byli dva týdny, začal druhý týden volnou nedělí, kdy většina juniorů jela do Barcelony na celodenní výlet. Je však potřeba říct, že Barcelona není tak blízko, proto jsme na prohlídku města měli nějaké 4 hodiny.

 

Nevím, jak ostatní skupiny, ale náš den byl opravdu odpočinkový. Od auta hned nejkratší cestou do tradičního Mekáče, na který jsme se po týdnu vaření opravdu těšili. Po vydatné snídani jsme se asi hodinu hádali, kam půjdeme. Protože skoro všichni z nás už v Barceloně byli a nechtělo se nám chodit mezi hromadou turistů a většina z nás, obzvlášť já, jsme fanoušci fotbalu, tak jsme se metrem vydali ke stadionu Camp Nou, kde hraje Barcelona. Já, jako fanoušek Realu měl jasný úkol, vyfotit se před stadionem se šálou Realu Madrid. Po cestě na zpět už jen další zastávka v McDonaldu a konec odpočívání, hned v pondělí nás čekal neoblíbený Cooper.

 

 

Běh Brňákům svědčí, Adam zaběhl dokonce rekord, když uběhl 3500 metrů, což já se svými 3 kilometry opravdu nechápu. V holkách pak překvapila Zuzka, která byla nejlepší a předběhla i většinu kluků, včetně mě.

 

Ve středu se podle mě jel ten nejdůležitější test a to test na 3km na vodě, kde se ukázalo, jak kdo přes zimu makal. Já za sebe jsem spokojený a řekl bych, že Brňáci předvedli slušné výkony. Po testu bylo volné odpoledne, které jsme si zpříjemnili večerní společnou grilovačkou.

 

Ve čtvrtek měli junioři plavecké testy, uplavat 200 metrů. Tady se ukázalo, že brzké vstávání na raní plavecké tréninky nebylo zbytečné. Podobně, jako Adamovi a Zuzce se podařilo vyhrát v běhu, já jsem byl nejlepší v plavání.

 

V pátek poslední normální tréninky na vodě + posilovací testy.

V sobotu závěrečná všemi nesnášená desítka, která po 14ti dnech je pro většinu lidí hlavně o tom dojet.

 

To ovšem není nejhorší část dne, potom co jsme dojeli, byli asi 2 hodiny na to uklidit apartmá. Asi každý si dokáže představit, jak vypadá apartmá po tom, co tam 14 dní bydlí 7 šestnáctiletých kluků. I když jsem tomu ze začátku nevěřil, zvládli jsme to.

 

Pak zbývalo jen naskládat se do aut a vyjet směr ČR. Po necelých 20ti hodinách jsme byli v Brně, uklidili lodě a jeli si domů pořádně odpočinout.

 

Vojta Matějíček