Maraton- slovo, které u některých znamená pořádnou výzvu, jiným se z něj navaluje. Avšak všichni zástupci obou kategorií se nakonec rozhodli pro účast na podzimním soustředění ve francouzské Ardechi.
Kvůli nedostatku vody se však soustředění přesunulo do Bosny a Hercegoviny, Banja Luky.Božka bohužel onemocněla, takže jediní účastníci byly Adam s Gabčou a Vojta. Gabči se přesunutí soustředění do Bosny velmi zamlouvalo, protože zrovna ona patří k těm, kteří se do maratonu zrovna nehrnou.
Prostředí nevyhovovalo představám, ale tady připomínky byly zamítnuty ještě než se vyslovily, a tak pohodlnějším závodníkům nezbylo nic jiného, než si remcat jen tak pro sebe a jít vesele na vodu.
„Jenom" 20 km je na rozjetí podle trenérů idealní ( to můžou být rádi, že to nemusí jet, zas tak super to není :D), odpoledne k tomu ještě 13km a abychom neměli moc odpočinku, tak ještě nějaký ten běh. A takto jsme zahájili soustředění v Bosně.
I další den pokračoval ve včerejším duchu, po ránu na probuzení "malá" 20-ti kilometrová projížďka.
Odpoledne přišla pro některé noční můra, kdy byl na pořadníku Cooperův běh, tzv. máš dvanáct minut a uběhni co nejvíc můžeš. Před během nám upřesnili pravidla, kolik musíme uběhnou aby jsme byli považováni za výkonné a naopak. A tak představa, že by přirovnali náš výkon k "prodavačce z Billy" nás výrazně posunula kupředu.
Gabča s Adamem ukázali, že běžecké schopnosti mají v rodině, když oba vyhráli svoji kategorii.
Vojta doběhl za Gabčou, ale i tak oproti ostatním na tom byl ještě dobře, když někteří byli rádi, že vůbec doběhli. Den jsme krásně ukončili oblíbenou činností plaváním nebo relaxací v sauně.
Trenéři nás tu rozhodně nešetří. Když nám sdělili co je na programu zítra, mysleli jsme si, že jen tak vtipkují, ale bohužel ne. Jak přežijeme testy v posilovně po 20 kilometrech na vodě, to nevíme... Tak nám držte palce
Autor: Gabča Satková
Fotografie: Aleš Berka