Přípravy utekly jako voda, a tak jsme se v pátek 23. září konečně vydali na cestu do Pau. Tam se po 24 letech konal šampionát ve slalomu i sprintu na jednom místě. Při nakládání auta nás nejvíce překvapila naše spolucestující basa, kterou jsme vezli pro příjemnější večery. Cesta do Francie byla jako vždy dlouhá, ale naštěstí nás v autě jelo jen pět (a basu jsme v Praze přeložili do většího auta), takže jsme se alespoň pořádně prospali.
Počasí ve Francii nás mile překvapilo. Shodili jsme kabáty a těšili se, až se zchladíme na kanále ve studené vodě. Po tréninku jsme měli chvilku do zahájení, kde jsme se poprvé setkali i se slalomáři. Vodáci toho vydrží hodně, co si budeme povídat, ale co je moc, to je moc. Řekněme, že o zahájení se ještě nějakou tu chvilku mluvilo, protože jeho pointu jsme úplně nepochopili. Naštěstí to na konci zachránili krásným dlouhým ohňostrojem.
O první medaile se bojovalo v závodech hlídek. Češi se nenechali zahanbit a hned si odvezli několik těch kovů. Potom už ale na řadu přišli individuální kvalifikace, tak jsme se začali soustředit každý na sebe. Martina si vyjela finále jak na kajaku, tak na singlu hned z prvních jízd, takže potom mohla fandit. Pro Gabču s Božkou bylo toto mistrovství první seniorskou akcí, ale popraly se s tím skvěle a obě se kvalifikovaly do finále z druhé jízdy.
Od kvalifikace do finále bylo pár dní volna. Chodili jsme sice na tréninky a také povzbuzovat slalomáře, ale byli jsme i na výletech například v Lurdech nebo v horách. Večer jsme společně grilovali a Ríšovi přátelé nám hráli na housle a basu a zpívali, no zkrátka příjemně prožité večery.
V sobotu bylo potřeba pomalu začít balit. Přes den už totiž nebylo tolik času. A potom přišly ty nejnapínavější chvíle, kdy člověk stojí na startu, potom v cíli a už jen čeká. Čekání se vyplatilo. Martina si dovezla stříbrnou medaili ze singla, Božka byla ve stejné kategorii třetí a zároveň se s Áňou Paloudovou z Českého Krumlova staly mistryněmi světa v kategorii C2 ženy. Gabča na kajaku skončila šestá, Mareček na singlu také dojel pro šesté místo.
Po vyhlášení jsme si všichni dali společnou večeři, přesunuli se na afterparty a potom hurá domů. Osobně tuto akci hodnotím velmi pozitivně. Myslím si, že je skvělé, že jen z Brna byli v Pau čtyři závodníci a zajeli velmi dobré jízdy. Teď se pomalu začneme chystat na novou sezónu, tak snad se i v ní bude dařit tak, jak v té letošní.
Autor: Božka Němcová
