Když jsme v úterý přijeli do Veltrus, přivítal nás slunečný den. Počasí bohužel nevydrželo přes celé čtyřdenní soustředění, ale to nám tolik nevadilo, protože jsme měli zajištěné ubytování ve dvou buňkách a věci nám schnuly pod střechou.
Po prvním dopoledním tréninku nás už čekala rajská, kterou nám pro všechny na oběd uvařily...
maminky závodníků a po poledním odpočinku jsme tak měli dost sil na druhý trénink, který jsme zahájili lovením našich dvou nejnovějších závodníků, Pavla a Maxe, kteří se učili jízdu na proudící vodě na spodní vlně. Když jsme si poté i my zatrénovali a převlékli se, strávili jsme večer již klasickou zábavou, sice stříháním ostatních strojkem. Nový účes si tentokrát ,,odskákali“ Adam, Marek a já; získal jsem účes na ježka.
Druhý den, když jsme šli ráno běhat, se Max zdržel a cestou zpátky ho ostatní minuli, takže po doběhnutí jsme se otočili a beželi zpátky hledat Maxe. Naštěstí ho Adam našel a tak jsme se všichni v pořádku vrátili. Po tréninku, skvělém obědě od maminek a chvíli odpočinku jsme si navázali lodě a jeli na jeden trénink do Roudnice. Večer jsme pak dostali palačinky s džemem, nutellou nebo šlehačkou, popř. se vším naráz dle chuti.
Ve čtvrtek se k nám během dopoledního tréninku připojili i Košíkovi, kteří se právě vrátili z dovolené v Indonésii. Odpolední trénink jsme pak měli delší než obvykle a někteří trénovali až 2,5 hodiny. Večer jsme pak uspořádali grilování, takže si pochutnal i retrívr Bentley.
V pátek jsme pak zkrátili odpolední trénink jen na hodinu, abychom po navázání lodí co nejdříve vyjeli domů. Pavel s Maxem již jezdili na spodní vlně bez dozoru a mimo jiné i to značí jejich pokrok. Před vyjetím se však musely dojíst zbytky z obědů a večeří a bylo to snad poprvé co jsme se najedli ještě před cestou.
Během celého soustředěni jsme si dobře potrénovali na proudící vodě, ikdyž jsme na kanále ve Veltrusích nebyli sami a soustředěni jsme i přes neshody přežili v pohodě.
Autor: Ondra Bergmann
