V sobotu ráno se pasažéři klubového Vivara, konkrétně Bergmanni a Dziadci, sešli na loděnici, aby si sbalili věci, a pod Šamanovým velením se vydali na slalomy pořádané naším spřáteleným klubem SK Veselí nad Moravou.

Na místě jsme se sešli i s Matějíčky a Sobotky. Ještě před odvázáním lodí se holky postaraly o naše, již z minulého roku vyhlídnuté  místo v příjemném stínu pod ořešáky a zabraly jej dřív než...

naše Olomoucká konkurence. Díky tomu se pro nás stal víkend v třicetistupňovém horku relativně příjemným. Po shlédnutí předjízdy jsme usoudili, že trať se velmi podobá té z minulého roku. Díky menšímu počtu závodníků a pouze 40 vteřinovým intervalům závod postupoval rychle. Některé z nás trochu překvapily druhá a pátá vyjížděčka, které byly v proudu, jinak s tratí neměl nikdo nějaké velké potíže. Jelikož Brno se sprintů neúčastnilo, závod pro nás skončil brzy. Jeli jsme postavit stany do kempu u Baťova kanálu. Poté Šaman odešel na pivo. My ostatní jsme se hodinu nudili a vykoupali se ve vodě/blátě. Další chvíli nudy rozbil Bořek návrhem, abychom šli kamkoliv a tak to zakončila procházka po Veselí a jezení zmrzliny před naším milovaným Káčkem.

Časně v neděli jsme rychle vše pobalili a vydali se opět na závodiště. Teprve v autě si někteří všimli, že budíček byl o hodinu dříve, než bylo domluvou. Důvod byl prostý. Opět jsme zaujmuli stanoviště pod stromy. Co se trati týče, naše zjištění bylo, že je opět obdobná jako loni. Komplikace žádné nebyly, akorát Vojta při své poslední singlové jízdě předvedl u sedmnácté branky rodeo pro diváky (přibližně třikrát zvedal). Po vyhlášení, které se konalo mezi slalomy a sprinty, jsme jeli domů.

 

Na závěr bych chtěla pochválit Sandru, která trať projela opravdu bravurně bez padesátivteřinové penalizace, a Anežku, u které je poznat, že kategorie C1 ji opravdu baví.

 

Autor: Zuzka Dziadková