V pátek v jedenáct hodin jsme se sešli na loděnici, abychom si navázali lodě a nachystali věci. Před dvanáctou přijeli i Veseláci, tak jsme se naskládali do aut a mohli jsme vyrazit. Cesta trvala okolo čtyř hodin, což některým zase tak moc nevadilo, protože jsme se alespoň pořádně prospali. Po příjezdu jsme si šli projít nejtěžší sjezdařské pasáže s legendou českého sjezdu...
Kamilem Mrůzkem, který na této řece nasbíral už mnoho zkušeností. Zároveň si to s námi ještě procházeli dva členové Dukly, juniorský závodník Láďa Krč a bývalá česká reprezentantka Míša Mrůzková zvaná „Žížala“, která se nyní věnuje už spíše mladým nadějím.
Večer jsme si našli skvělou zábavu. Michal z Veselí si totiž bral holicí strojek, aby ho tu někdo ostříhal. Tak jsme k tomu přidali nůžky z lepení a vzali rovnou i Bořka a Maru, kteří se o to dobrovolně přihlásili. Spali jsme v Bozkově v Sokolovně, což sice nebylo až tak daleko od závodní tratě, zato to bylo celkem daleko od ostatních závodníků.
V sobotu v 8:15 jsme už připravení a nasnídaní vyjížděli na trať. Cestou jsme byli ještě „vyhodit“ slalomáře na Spálovské slalomové trati a sjezdaři potom pokračovali nahoru. Marťa, Adam a Michal jeli tréninkovou jízdu jako první (ti zkušení). V 10:30 jsme se k nim pak přidali i my, kteří jsme tam byli poprvé a potřebovali jsme provést vhodnou stopou. Ve 14:00 začínal závod. Myslím si, že na trati nebyly až tak velké problémy. Naopak se závod celkem vydařil. Adam skončil na bramborovém místě, což je trošku škoda, ale i tak byl velmi spokojený. Martina si dojela pro zlato. U nás ostatních šlo spíše o nasbírání zkušeností.
Slalomy si děcka také užily. V sobotu se odjel jak sobotní závod, tak i nedělní. Výsledky byly moc hezké. O všechny se tam starala Pavlína, aby se stíhaly starty a tak. Všechno ale proběhlo bez problémů.
Po vyhlášení závodu jsme jeli pro slalomáře a společně jsme potom šli do restaurace na jídlo. Pak jsme se rozdělili na dvě části, protože někteří se museli ještě dostavit na zkoušení reprezentačních souprav. Večer jsme si rozvěsili na ubytovně mokré věci, podívali jsme se na nějaká videa z Gopro kamery, se kterou kluci jeli trénink. Potom už byla skoro večerka. Usínání bylo trošku náročnější, protože pod námi v tělocvičně probíhala nějaká zábava, kde pouštěli hudbu hodně nahlas a trvalo to zhruba do půl čtvrté ráno.
Ráno byl budíček v 7:30, protože jsme museli vyklidit celou místnost a nabalit vše do aut tak, abychom v 9:00 mohli vyrazit. Slalomáři byli tentokrát trénovat na Paraplíčku. My sjezdaři jsme si sjeli zase jednu jízdu jako trénink a pak už jen závod. Potom jsme navázali lodě, počkali na vyhlášení a hurá domů.
Osobně si myslím, že byla akce skvěle vydařená, akorát počasí trošku zlobilo. Chvílemi totiž pršelo, sněžilo, padaly kroupy nebo naštěstí svítilo i to sluníčko. Teď už ale hodíme Kamenici za hlavu. Musíme totiž co nejrychleji zalepit lodě na závody ve Špindlu.
Reportáž České televize zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10103510226-sport-v-regionech/217471290031009-cp-ve-sjezdu-na-divoke-vode
Video sestřih (Michal Košík): Video Kamenice 2017
Autor: Marie "Božka" Němcová
Fotografie: Aleš Berka
