Brno – Posbírala další důležité poznatky. Brněnská talentovaná kanoistka Martina Satková si na víkendovém mistrovství Evropy v Liptovském Mikuláši dojela v individuálním závodě pro čtrnácté místo, když nepostoupila ze semifinále. V hlídkách s brněnskou rodačkou Kateřinou Hoškovou a Monikou Jančovou slavila stříbro.
„V hlídkách jsem byla se svou jízdou spokojená. Jela jsem úplně v klidu," hlásí sedmnáctiletá univerzálka, která závodí i na kajaku a také ve sjezdu na divoké vodě.
Jaký máte dojem z uplynulého mistrovství Evropy?
Užila jsem si to. Kolektiv byl super. Jen jsem mohla předvést trochu lepší výsledek.
Martina Satková
- Narozena: 23. srpna 1998
- Sport: vodní slalom a sjezd na divoké vodě, obojí na kajaku i kanoi
- Klub: Kanoe Klub Spoj Brno
- Škola: Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka v Brně
Co vás stálo lepší umístění?
Asi jsem byla trochu nervóznější a měla jsem hodně šťouchů. (Satková nasbírala deset trestných sekund za doteky branek – pozn. red.) Trať na semifinále byla pro mě docela obtížná, ale určitě se nemám za co stydět. V závodě hlídek jsem pak už jela úplně v klidu a vyjeli jsme si stříbro.
V juniorské kategorii jste získala několik cenných kovů. Kam řadíte seniorskou stříbrnou medaili?
Největší úspěch bylo šesté místo z mistrovství světa dospělých v americkém Deep Creeku. Stříbro v hlídkách beru tak, že jsem spíš spokojená se svou jízdou.
Učila jste se třeba i sledováním australské suverénky Jessiky Foxové?
Nestuduju styl jednotlivých závodnic. I můj trenér mě vede k tomu, abych jela, jak to umím, a neohlížela se na ostatní. Šampionát beru spíš tak, že se člověk naučí pracovat s nervozitou. Byla to nová a těžší trať, než jsem zvyklá. Sbírám zkušenosti i ohledně náročnosti. V podstatě jsem týden pádlovala na takové vodě, což se mi málokdy stává, protože za divokou vodou dojíždím. Jelikož studuju v Brně, nemám prostor na to, abych trénovala na obtížné trati celý týden. Teď jsem tu příležitost měla.
Bylo v české výpravě cítit i napětí v boji o jedno místo na olympiádu do Ria de Janeiro mezi kajakáři Jiřím Prskavcem, Vavřincem Hradilkem a Vítem Přindišem?
S partou jsem byla několikrát na výletě. Nervozita na ně dopadla možná až při závodě. Přišlo mně, že nic nedávali najevo do okolí. Celé to bylo v nich a žádná nevraživost nebyla znát. Vše jsme si užili a podnikali spoustu společných akcí. Závod se řešil až v ten den.
Zažila byste taky ráda adrenalin v boji o olympijské místo?
Ještě to není stoprocentně jisté, ale debatuje se o tom, že v Tokiu už bude (letní olympijské hry 2020 – pozn. red.) ženská kategorie C1 v programu. Teď mi nevadí, že o olympiádu ještě nejedu, protože jsem dost mladá. Je pro mě důležitější bojovat o seniorskou reprezentaci a jezdit na závody, jako je mistrovství Evropy. Momentální cíl byl, abych se do reprezentace dostala.
S vodním slalomem kombinujete i sjezd na divoké vodě. Chcete se později specializovat na jednu disciplínu?
To je ještě daleko. Hodně záleží i na olympiádě v Tokiu. Když na ní kategorie C1 bude, víc se zaměřím na slalom. Ale sjezd mě baví a ve volných chvílích bych se mu určitě věnovala. Zatím nechci zahazovat disciplínu, která mě baví.
Autor: Petr Musil
