Tak už to máme za sebou.
Letošní Český pohár ve sjezdu odstartoval na řece Kamenici, což je jedna z techničtěji náročnějších řek v České republice. Na závod jsem se vydal s Laďou Režňákem (Zubem) už v pátek, abychom mohli natrénovat stopu na této náročné trati. Avšak pro nedostatek vody jsme se museli spokojit pouze s výletem kolem řeky a pádlováním na "oleji ".
V sobotu už byl program zajímavější. Dopoledne nás čekal trénink, abychom si natrénovali tu správnou stopu a ve 14 hodin odstartoval závod. Co bylo velmi zajímavé, že mi těsně před závodem odjelo auto, ve kterém jsem měl téměř všechny vodácké věci. Byl jsem tedy v situaci, kdy jediné co jsem měl, bylo pádlo, loď, helma a startovní číslo. Žádná vesta, špricka, nebo povinná závodní obuv. Zbývá 20 minut do startu a já nemám vybavení potřebné pro závod. Co teď? Při vší smůle jsem však měl štěstí a porůznu si půjčil vše potřebné a mohl odstartovat. Po nějakých 18ti minutách usilovného snažení nerozbít loď a dojet v co nejlepším čase do cíle jsem vybojoval celkové 6. místo. Jarda Hořínek se Zubem dojeli pro místo osmé.
Neděle probíhala ve stejném duchu, pouze byl celý program posunut o hodinu dříve. Proběhl raní trénink a poté příprava na závod. O to zajímavější byla, když na nás z hor přišla sněhová vánice a my si tak u převlíkání do vodáckých věcí povídali o Vánocích, stavění sněhuláků a sáňkování (musím upozornit, že je konec dubna). Přidali jsme tedy ještě nějakou tu vrstvu oblečení a vyrazili závodit. Umístění bylo podobné jako předcházející den. Já jsem si dojel pro 5. místo se zlepšením o 12 vteřin. Deblíři pak pro místo šesté.
Pokud bych měl shrnout tento víkend, dal by se považovat za úspěšný. Přece jen jsme do Brna přijeli živí a zdraví a lodě také zatím drží pohromadě. Já osobně jsem sice očekával lepší výsledek, je to pro mě však motivací pro další závod, který by se měl odehrávat již tento víkend na řece Otavě.
