Letos se opět stala naše loděnice útočištěm pro ty, kteří nechtěli podlehnout vánočnímu shonu a chtěli ke štědrovečerní hostině přistoupit v klidu a dobré náladě. Jako v minulých letech, tak i letos s nápadempřišli závodníci Satkovi. Předpověď počasí slibovala 10°C.
Nakonec z toho zbyly jenom stupně dva. Po tradiční vyjížďce na sjezďácích a jednom raftu následovalo překvapení, když dva naši nadějní svěřenci aplikovali svoje umění eskymáckého obratu získané v bazénu v přírodních podmínkách. Bořek poprvé neuspěl a tak pokus opakoval. Zuzka hned při prvním pokusu zaznamenala úspěch. Oba dva se nakonec vyjádřili v tom smyslu, že do konce února budou nácvik eskymáků provádět raději v bazénu. Zuzce se po eskymáku zdálo, že má poloviční hlavu. Za jejich odvahu byli odměněni každý novým sjezdovým pádlem, protože potvrdili, že ho při jarním tréninku a případné koupeli nezahodí.
Další zajímavá činnost se odehrála v posilovně, kde naši svěřenci poctivě celou zimu trénují. Pro porovnání, zda už děti přerostly vlastní rodiče posloužil veslovací trenažér a orbit ambition. Rodič si mohl zvolit nástroj a vlastní dítě proti kterému bude soutěžit. Jelo se na 5 minut a výsledky splnily očekávání trenéra. Celkové skóre bylo 3:1 ve prospěch závodníků. Rodiče uznali porážku a slíbili, že nebudou doma děti zatěžovat žádnými povinnostmi, protože chodí z loděnice zcela vyčerpané a jakoukoliv další námahu by už doma nezvládly.
Po skončení závodu jsme se odebrali do klubovny. Tam se provedla degustace přineseného cukroví, uzeného masa, klobásů a dospělí neřidiči si dali po pohárku becherovky. Bohužel nějak se zapomnělo na předepsaný půst a tak asi nikdo večer neuviděl zlaté prasátko. Najednou bylo půl třetí , hlas domova nás vytrhl z příjemné pohody a tak jsme se s přáním příjemných svátků rozešli.
Závěrem chci připomenout, že pro příští rok raději pro jistotu bude rodičům povolen vstup na takovou akci jen po předložení sportovní lékařské prohlídky. Rodiče vzali ten závod opravdu vážně a chvílemi jsem o ně měl strach.
Šaman
