Ohlédnutí za jarňáky z pera Martiny Satkové + výsledky běhu na lyžích a odkaz na galerii vybraných fotek
Na jarní prázdniny jsme se všichni moc těšili už od Vánoc, i když nikdo ani pořádně nevěděl, jestli bude na horách dostatek sněhu a že pojedeme na neznámé místo. V sobotu ráno jsme vyjeli z loděnice do Beskyd, kde byly naplánované naše jarní prázdniny. To už jsme ale měli zprávu, že tam sníh je a běžek a sjezdovek si užijeme. Hned po příjezdu jsme se ubytovali. Ubytování nebylo úplně podle představ našich závodníků, protože to nebyl žádný pětihvězdičkový hotel ale pouze chata,(co bychom také za tu cenu chtěli). Mráz částečně vyřadil z provozu sociální zařízení, chatu zdobily obrovské rampouchy a do chaty se dobýval přítel mráz o síle větší jak 18 ºC. Obětavě a nepřetržitě bojoval s kalamitou zejména topič Johny a také nás podpořila pomocí přímotopů elektrárna Temelín. Hned při vstupu do chaty se líně ve svém obydlí protahoval živý ještěr, jako důkaz že je vše v pořádku. Ten den už jsme nestihli výlet na běžky a tak jsme se vydali ještě před večeří na pěší procházku.
Další den už jsme na běžkách byli. Vyzkoušeli jsme, jak to každému půjde. I přes to že na tom někteří stáli poprvé tak se do toho vžili a už pádili určenou trasou. Nejdelší trať měřila 10 km a touto cestou se vydali Gabča, Helena, Vojta a jejich doprovod Petr. Tato trasa se stala postupně trasou nejoblíbenější pro všechny, protože se na ní jelo nejen do kopce, ale i docela dlouho z kopce a byla téměř po celou délku schovaná v lese. Druhá trať měla 5 km a tu jezdili naši nejmenší závodníci jako Anežka, Ema a jejich doprovod. Naši dorostenci Adam, Dominik, Martina a Petr najeli vždy o několik km více a tak jezdili oba okruhy najednou. Aby to neměli tak jednoduché, tak jeli po polední pauze ještě malý okruh. Ostatní měli volno, které trávili venku. Jejich zábavou bylo ježdění po námi upravené skluzavce na lopatách, bobech a saních. Ti, kteří neměli nic podobného, si vzali igelitové pytle. Po zimních radovánkách byla svačina a za několik hodin večeře. Po ní nám dospělí vymysleli hry. Body, které jsme při nich získali tak se nám zapsaly na papír, na který se pak dopisovaly výsledky z týdenních aktivit.
Ve středu jsme šli do města. Cesta byla asi 4 kilometry z kopce, a proto jsme si vzali sáně a lopaty. Tato cesta nám uběhla velice rychle. Jediné co bylo na tomto výletě špatné, byla zpáteční cesta do kopce se saněmi na zádech, ale i přes to se tento den všem líbil. Ve čtvrtek ráno byl program úplně jiný než jiné dny. Šli jsme lyžovat na sjezdovky. Museli jsme ale jet autem, protože sjezdovka byla na jiném kopci. Když jsme dojeli ke sjezdovce tak už vlek jel. Proto jsme se rychle převlékli a šli jsme jezdit. Ne všichni ale jezdili na lyžích, ale na snowboardech, nebo šli na pěší výlet. Skončili jsme kolem oběda. Jako překvapení na závěr byl relaxační bazén, ve kterém si všichni odpočinuli. Pátek byl nejnapínavější den. Jely se závody. Trasa byla 10 km. Jako první se na trasu vydal Dominik, který se umístil v dorostencích na 1. místě. Po něm jel Adam a ten si dojel pro 2. místo. Třetí byla Martina, čtvrtý Petr Střecha a potom Gabča s Helenou. Účastnili se i Vojta, Anežka a Ema. Závod jeli i dospělí a na 1. místě dojel Tomáš. Za tento závod každý dostal určitý počet bodů. Ten večer proběhly další hry, tentokrát si je ale připravovaly děti sami. Po rozdělení dalších bodů bylo vyhlášení vítězů. Jako první se umístil Dominik a hned za ním na 2. místě Adam. Třetí Gabča s Vojtou, po nich Martina, Helena, Ema, Anežka a Petr.
V sobotu jsme si zajeli závěrečný okruh. Naši dorostenci se po cestě schovali do posedu, nachystali si koule a ty co jeli za nimi, tak zkoulovali. Po obědě jsme se sbalili, rozloučili se s horami a odjeli do Brna. Tyto prázdniny se všem moc líbily a všichni doufáme, že na ně dlouho nezapomeneme. Snad se na chatu Pod Ondřejníkem příští rok vrátíme.
