Závody v Hanušovicích jak je viděla Martina Satková.
Sjezdy v Hanušovicích jsou pro nás dlouholetou tradicí. Minulý rok se však neodehrávaly na tradičním místě, jelikož bylo málo vody. Tento rok byl závod uskutečněn na tradičních tratích. Když jsme tady byli předešlé roky, tak vždy bylo škaredé počasí. Někdy pršelo nebo foukalo a nějaký ten rok byl i sníh, takže jsme si večer šli zalyžovat. Letos to bylo ale úplně jinak. Najednou svítilo sluníčko, bylo skoro 20°C a to nás velice zaskočilo, ale příjemně. Z našeho oddílu jeli skoro všichni, až na malé předáky nebo přestárlé dospěláky.
Sobota: Vyjížděli jsme kolem sedmé hodiny abychom stihli tréninkovou jízdu, jelikož tu někteří závodníci nikdy nebyli. Řeka nás velice pěkně překvapila. Projížděli jsme vlnečkami, vlnkami, vlnami a peřejemi. Člověk musel být rychlejší než voda, aby si s ním proud nedělal, co chtěl. Tento den se jely dvě závodní jízdy. Jako první vyjela Martina za kategorii ŽS a zajela docela solidní výkon. Pár čísel po ní startovala Pavla. Jejím hlavním cílem bylo umístit se na vyšších pozicích ve výsledkové listině a porovnat si čas s Martinou. V této kategorii ještě startovala Gabča, jako nová závodnice v kategorii žákyň mladších a Anička . Adam se s řekou vůbec nepáral a to mu zajistilo 2.místo v kategorii DS. Mezi posledními závodníky odstartoval Dominik. I on se snažil, ale asi to přehnal, jelikož si při závodě vykopnul „šprajc“ a bez něho se opravdu nejede dobře. Naši deblíři se také umístili na medailových pozicích. Mezi závodními jízdami jsme jeli trénink, abychom odzkoušeli druhou trať. Po závodě jsme zamířili zpět do Brna, do vlastních postelí.
Neděle: Tento den nebyl vůbec jednoduchý. Měnil se čas a to nám některým tzv. narušil průběh života. Museli jsme vstávat o hodinu dříve a celkově bylo vše posunuté. Dnes nás jelo o jednoho míň, jelikož na Dominika přišla nějaká nemoc, ale naopak nám přibyla nová závodnice Marie, která si v závodě také nevedla špatně. Na nedělních výsledcích se nic zásadního nezměnilo až na to, že se každý zlepšil o nějakou tu vteřinku. I dnes bylo krásné počasí a tak nám nebránilo nic v předvedení dobrého výkonu. Trénink mezi závodními jízdami jsme nejeli, ale stihli jsme ho mezi koncem závodu a vyhlášením výsledků. To nám ale nevadilo, protože si každý odpočinul, někteří se i opalovali, nebo dokonce usnuli. Po závodě i tréninku následovalo vyhlášení, na které se samozřejmě všichni těšili. Pořadatel obdařil úspěšné závodníky hodnotnými cenami. Potom jsme navázali lodě, sbalili věci a jeli do Brna. Myslíme, že tyto závody se velice vydařily, protože jsme se nejen viděli s našimi soupeři a přáteli po dlouhé době, ale změřili si s nimi své síly a poznali, co máme natrénované.
