Letošní termín jarních prázdnin připadl na třetí týden v únoru. V očekávání přídělu sněhové nadílky jsme byli od začátku letošního roku. Ale jak jistě všichni víte, žádný sníh letos vůbec nenapadl !!!
Proto byly Jeseníky s nejvyšším vrcholem Pradědem v nadmořské výšce 1492 m jednou z mála možností, kde se dostat na zasněžené pláně. Podařilo se nám sehnat ubytování na sportovním gymnáziu ve Vrbně pod Pradědem. A musím říct, že volba byla určitě dobrá. Základními parametry bylo společné ubytování ve třídě, spaní na matracích, velmi dobrá školní kuchyně a možnost večerního využití tělocvičny. Avšak tím hlavním byl všemi žádaný sníh !!! Jediné místo, kam jsme se za ním mohli vypravit, byl vrchol Pradědu. To však znamenalo opravdu brzké ranní vstávání. Posuďte sami : budíček v 6:30, snídaně v 6:50, pouze 20 minut na balení věcí, následně v 7:30 odjezd do Karlovy Studánky a již v 8:00 musel být zaplacen výjezd na Praděd, kde jsme vždy dorazili mezi prvními již v 8:20 hod. Praděd Pokud se Vám zdá, že jsme to měli ráno hodně našlapané, tak musím potvrdit, že to tak bylo! Stálo to ale určitě za to. Teplé sluníčko, krásně zamrzlá stopa, perfektně upravené sjezdovky a nádherné výhledy. Takové podmínky jsme kromě posledního dne zažívali ( to byl pravý opak, vichr a mlha). Fotografie Vám snad dostatečně přiblíží to, co jsme měli možnost během toho týdne vidět.
Ti z nás, kteří měli běžky, zažívali krušné chvíle v běžecké stopě. Otočit třikrát za dopoledne trasu Ovčárna - Švýcárna požadovalo kromě dobré fyzické kondice i dost vůle. A tu ne všichni z nás měli. Nebudu je tady jmenovat, spíše vyzdvihnu úsilí ostatních. Třeba Martiny Satkové, pro kterou bylo soustředění součástí přípravy na MS juniorů v Austrálii, nebo Vojty Matějíčka, který podal životní výkon, rovněž houževnatost Gabči Satkové, která nerada prohrává. Kdo zaslouží vyzdvihnout, je mladá Lucka Krejčířová. Její sportovní výkony i kolektivní duch jsou příslibem pro rozšíření našeho sportovního kolektivu.
Po návratu z Pradědu následoval oběd, krátká pauza a v rámci zvyšování sportovní kondice každodenní pěší výlet, se zaměřením na poznávání okolí. Zřícenina hradu Fürstenwalde, vyhlídka na Kukačce, vrchol Malé hvězdy, zřícenina hradu Rabenštejn. Tyto všechny místa jsme navštívili. V rámci zamezení vzpoury sportovců, jsme zařadili dvě odpoledne v aquaparku Bruntál, což se setkalo s velkým ohlasem.
Co říci závěrem, snad se jarní prázdniny většině sportovců líbily, společné bydlení snad podpořilo soudržnost kolektivu, do kterého se zapojili i ti nejmenší. Třeba malý Filip Šamánek ze školky věděl, že ovečka dává sýr, slepička vajíčka. Ale co ho naučili ti starší bylo, že kráva dává úkoly. Chudákovi mamince trvalo celé následující dopoledne, než to uvedla na pravou míru.
Aby to nevypadalo, že vše bylo ideální a perfektní. Mrzel nás nedostatek sněhu, slabší účast, holky štvalo hlasité chrápání kluků. A ještě jsme neměli televizi a nemohli živě sledovat olympiádu. Ale to je ve výčtu nedostatků všechno. Snad ještě jeden můj osobní. Když jsem se po 30 km na běžkách doslova doplazil na vrchol Pradědu, s očekáváním půllitru místního lahodného moku, bylo mi nabídnuto pouze a jen Starobrno !!!
Autor Petr Satke
