Je začátek roku, to znamená jarní voda a v disciplíně klasického sjezdu ty 'nejzábavnější řeky'. (Když jsem se zeptala ostatních, jak se na ně těší, řekli mi: "Já nedojedu do cíle... Já se potopím před ním...", "Vůbec, radši bych zůstal doma...", "Jo i celkem jo. Bude sranda.") V ČR máme takové řeky dvě, nad Železným Brodem Kamenici a u Špindlerova Mlýna Labe. Obě jsou na severu Čech v podhůří Krkonoš a Jizerek a obě se jezdí z jara, kdy taje sníh; jen Špindl se jezdí jen jednou za dva roky zatímco Kamenice každý rok. Letos se jela jen Kamenice.
Proč jsem tedy napsala nejzábavnější? Protože tím, že jde o řeky hor a horských údolí, objevují se zde balvany větší než auta, ostré skalky a velké vlny, které si zahrávají s lodí jako s loutkou. Společně tvoří pro ty z nás, co jedou poprvé, děs, hrůzu a tradované příběhy katastrof od těch, kteří ji jedou po několikáté. Jim zase přináší pohoupání s šancí na vtipnou historku a všem zdravý respekt k vodě. Taky se na trati často objevují raftaři a plasťáci se kterými sdílíme řeku.
Pro letošní rok jsme na Kamenici měli dva 'prvňáčky', tři závodníky, kteří ji nejeli tolikrát a tři, kteří ji znali jako svoje boty. Taky, jako už pět let za sebou, výpravu méně zkušených jezdců trénujících na jednodušší trati dál po proudu (a na podporu závodníků na trati horní).
Bohužel je rok od roku méně vody a některé části byly mnohem těžší než minulé roky. Části jako Soutěska, Tři sestry a Tobogán na tom byli nejhůře. V Soutěsce je obávaná Jeskyňka, kde se tento rok schovalo rekordní číslo závodníků, Tři sestry (velké kameny mezi kterými se projíždí) našli svojí nehledanou čtvrtou sestru a Tobogán, pojmenován podle toho, že prováží s velkým spádem, začal své sjízdce shazovat do velmi hluboké vlny nebo vyhazovat na skalnatý břeh. Aspoň že v sobotu bylo teplo, v neděli už počasí nevydrželo a začalo přesně na závod poprchávat.
I na spodní trati bylo letos méně vody, ale úsek je již širší a je na něm více tras, kudy projet bez bouchnutí. V sobotu jeli dopoledne dvě tréninkové jízdy, přičemž zjišťovali stav vody. I když řeka byla někdy nepředvídatelná a donutila každého rychle reagovat, každý si nakonec našel svou stopu. Byli rozdělení na dvě skupiny na zkušenější sportovce a na menší vodáky, kteří potřebovali doprovod a sjeli si to na slalomkách. Co se týká jízdy na slalomkách, tak jeli Luna a Adámek, kterému je jen 7 let, a jako doprovod měli Vláďu a Petru. Adámek jednou zaváhal u trochu těžší pasáže Tří bratrů (velmi podobné Tří sestrám), kdy se omotal na kámen, ale nakonec úspěšně projel při "proklínání svého otce". Po tréninku se šli kouknout na závodníky, kteří jeli závod na horní trati. Odpoledne je čekaly další dva tréninky, které už proběhly hladce.
V neděli jeli ráno tři tréninky. Vláďa se vyjádřil k tréninku takto: "Takže prvně jsem vůbec nestíhal a všichni mi odjeli, pak jsem potkal jednu sjezdařku zapasovanou v kládě, při pokusu o její záchranu jsem se málem utopil, nakonec si sjezdařka pomohla sama, protože viděla že ode mě se pomoci nedočká, jinak pohodová jízda." Poté se jeli kouknout na soutěsku a podpořit závodníky.
Tak jako minulé roky jsme byli ubytováni u fotbalového hřiště. A tak se rozehrál zápas v pátek večer mezi Brnem a... Brnem, který se potom v sobotu po závodě dohrával. Vyhrálo Brno.
A výsledky? Také pozitivní. Náš nový člen, Samuel Vejnar, přestoupený z oddílu SK Vltava Český Krumlov, obsadil v sobotu 3. místo celkového pořadí a v neděli 2. místo, v oba dva dny zároveň druhá místa ve své kategorii U23. Sandra Bergmannová získala v sobotu 3. a v neděli 4. místo celkového pořadí a ve své kategorii starších dorostenců 1. místo oba dny. A Filip Šamánek skončil oba závody jako 3. dorostenec mladší. Samozřejmě i tréninková výprava byla úspěšná se svými pokroky a novými zkušenostmi.
Pro tento rok patří nejzajímavější historka asi jednostrannému boji mezi dvěma sourozenci u Soutěsky při tréninku. V jeskyňce už parkovali jiní a další se nevešli, takže když tam vjel jeden ze sourozenců, tj. Sandra, byla odražena zpět na proud a otočena špičkou proti proudu, mezitímco druhý sourozenec, Ondra, se oddal vodě, a protože nemohl zastavit, přejel loď Sandře - přičemž ji jeho špička kajaku stlačila do vody a Sandra byla nucena udělat eskymáka. Vzpomínat se bude i na plavbu Ely Střechové při závodě; sama se vylovila a mohla tedy pokračovat v závodě. A nebo eskymák Lukáše Nekudy také v Soutěsce, či jeho plavba při tréninku v Tobogáně. Patří sem i souběžná jízda Božky (Marie Němcové) a raftu v poměrně úzké části při závodě. Naštěstí se nikomu nic vážného nestalo, jen se budou muset lepit lodě na další rok.
A teď po tomto závodě přichází slalomový Český pohár žáků v Opavě a v květnu nominační sprinty v Roudnici.
Autorka: Sandra Bergmannová
