Aktuálně probíhající Mistrovství světa juniorů a U23 ve Slovinsku přineslo českým reprezentantům několik medailí.
O dvě z nich, a to zlatou a stříbrnou, se zasloužila Sandra Bergmannová. Brněnská zástupkyně v úvodu šampionátu vybojovala cenné kovy v dlouhém sjezdu. V nabitém závodním dni si nejprve vyjela stříbrnou medaili na kajaku a odpoledne k ní přidala zlato na singlu.
„Před kajakem jsem byla hrozně nervózní, i když jsem měla na všechno hodně času. Běžně mám u nás mezi kategoriemi 15, 20 minut, tady bylo šest hodin.
Při závodě se mi honilo hlavou jen to, jaký je mi vedro, protože trať měla kolem 18 minut a na žádném místě ani kousek stínu. Těsně před cílem mi přišlo, že vůbec nejedu a nedojedu, protože omdlím nebo budu mít úpal.
První, co jsem v cíli udělala bylo to, že jsem se převrátila. Nezajímal mě čas, fotografové, vůbec nic, jen příjemná, studená, azurově modrá voda. Připadala jsem si hrozně. Pak se dozvídám že jsem druhá.
Nejdříve stres, potom horko, radost, gratulace, a to byl jen kajak".
"Před singlem jsem stihla i chvíli odpočívat, ale v tom ruchu kolem to moc nešlo. Rozhodně jsem byla víc v klidu než před kajakem. Už jsem věděla, co mě čeká, už jsem měla medaili. Jen jsem pozorovala ostatní singlířky jak se stresují. Před samotným startem jsem byla úplně v klidu. Během závodní jízdy jsem si plánovaně sundala šprajdu a pak už jen rychle jela. Celou dobu jsem počítala s tím, že budu nejspíš čtvrtá. Holky vezmou první tři místa, protože trénují jen singla a byly na tréninzích rychlejší.
Tím, že bylo pozdější odpoledne, jsem před sebou na trati uviděla i stín. Konečně kousek oddychu, konečně na mě nebude zářit ta oslepující koule. Ale stín tam nebyl. To si přála jen hlava.
V cíli jsem okamžitě vyskočila z lodi a holky dojížděly hned za mnou. Ale já jsem byla pořád první, nemohla jsem tomu uvěřit a přišlo mi to nezasloužené.
Po příjezdu na pokoj jsem snad okamžitě usnula.“
Další dny čekají naše závodníky sprinty a hlídky, tak jim držme palce.
